Paříž

18. července 2008 v 10:44 | Terezka .-*
Paříž (franc.: Paris) je hlavní město Francie. Je také zároveň centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, a současně sama tvoří jeden z francouzských departementů (franc.: département de Paris).
Paříž vytváří se svými předměstími a satelitními městy tzv. Velkou Paříž, sídelní aglomeraci, jejíž populace byla v r. 2007 odhadována na 12,1 milionů obyvatel (poslední sčítání lidu v r. 1999 zjistilo 11 174 743 obyvatel). Paříž tak představuje nejlidnatější metropolitní oblast Evropské unie (druhý je Londýn). Vlastní obvod města (v zásadě vymezený okružní dálnicí a dvěma lesíky), z historických důvodů poměrně malý, má naproti tomu podle odhadů z r. 2004 pouhých 2 142 800 obyvatel (2 125 246 při sčítání r. 1999) na ploše 86,928 km² (bez Bouloňského a Vincenneského lesíka). Celá metropolitní oblast (aire urbaine) čítající 1584 obcí (commune) má rozlohu 14 518 km². Hustota osídlení je ve vnitřním městě 24 448/km², v celé oblasti pařížské aglomerace pak 770/km² (podle údajů z r. 1999).
Paříž
Ville de Paris

Eifelova věž
Katedrála Notre-Dame. Katedrála Notre-Dame
Chrám Sacre Coeur
Chrám Sacre Coeur.
Muzeum Louvre a centrální pyramida.
Muzeum Louvre a centrální pyramida.
Noční fotografie budovy Grande Arche ze čtvrti La Défense
Noční fotografie budovy Grande Arche ze čtvrti La Défense
 

Od Anie k Velikonocům

25. března 2008 v 19:42
Děkuju moc!:*

Prosím hlasujte!

21. března 2008 v 23:40
Tak máme tu novou anketu prosím hlesujte!Díky moc
 


Jak vznikl me to you?

17. března 2008 v 20:56 |  Me to you
příběh-me to you
V malé vesničce mělo jednoho dne dojít k demolici malého rodinného domku. Všechny nepotřebné věci byly vyneseny před domek a naházeny na jednu hromadu. Zřejmějen nedopatřením se do této hromady dostal i malý hnědý medvídek. Obklopený vším harampádím zůstal zde nikým nepovšimnut mnoho týdnů. Tehdejší zima byla velmi chladná. Stále jen sněžilo,rybníky iříčky zamrzaly a lidé raději zůstávali doma v teple. Malý
medvídek byl zaklíněn mezi starými matracemi a byla mu veliká zima. Byla mu dokonce tak velká zima,že se jeho hnědý kožíšek změnil na šedivý a jeho hnědýčumáček zmodral. Byl moc smutný. Na celém světěnebyl nikdo ,kdo by jej miloval. Až jednoho dne,když se oteplilo ho objevila malá holčička. Vyprostila jej zpod matrací a takřka si ho zamilovala. Byl tak sladký a něžný. Běžela se s ním domůpochlubit babičce. Babička ho musela na několika místech zašít a přidat malou záplatu. Malá holčička mu začalaříkat tatty teddy-střapatý medvídek.

Když už si teda klikl/a

15. března 2008 v 13:12 |  V žádném případě neklikej!
když už jsi teda klikl/a tak si to dej na svůj blog jinak za 7um dní umřeš!!

Kvaska

9. března 2008 v 21:45
Motto: První český film ze zákulisí muzikálu !!! Typ filmu: Drama Romantický Hudební Rok výroby: 2007 Režie: Mirjam Müller Landa Hrají: Rudolf Hrušinský nejml. , Jiří Korn , Daniel Landa , Filip Tomsa , Lucie Vondráčková Popis: Film ze zákulisí muzikálu od režisérky muzikálových hitů KRYSAŘ a TAJEMSTVÍ !!! S původní hudbou Daniela Landy !!!

Hlavní hrdina příběhu Micky (Filip Tomsa) se ocitne ne svou vinou ve vězení. Při životě ho drží jen jeho velká láska k muzikálové hvězdě Karin (Lucie Vondráčková). Aby se s ní mohl seznámit, rozhodne se zúčastnit vypsaného konkurzu na nový muzikál a uteče z vězení. Kuriózním způsobem se mu nakonec povede jak utéct, tak projít celým konkurzem. Konečně se seznamuje s Karin a na vlastní kůži zažívá muzikálový dril. Den premiéry se blíží a policie je Mickymu na stopě. Když se ale dají dohromady ty správné ingredience a nechají se dostatečně uležet, vznikne KVASKA a na tu je i policie krátká.....

KVASKA - vězeňský nápoj, náhražka piva. Vodu, chleba a cukr kvasíme po dobu 14 dnů.

Autoři nám dají nahlédnout do zákulisí fenoménu zvaného muzikál a to prostřednictvím nápaditého příběhu a originální hudby. Za autorskou dvojicí Mirjam a Danem Landovými jsou obrovské komerční úspěchy - 600 tisíc prodaných lístků na muzikál Krysař, Platinové desky, vyprodané koncertní šňůry, první místa v hitparádách... Herci:
Micki
Filip Tomsa
Pochází z Bezna, ale narodil se 20. dubna 1984 v Mladé Boleslavi. Na Konzervatoři v Praze studoval hudebně dramatický obor. Momentálně je druhým rokem v angažmá v Městském divadle v Mladé Boleslavi. Hraje tady hlavní roli v inscenaci Marius a Fanny od Marcela Pagnola a menší role má ve hrách Tartuffe, Peer Gynt a Příběh koně. Kromě toho hostuje v Divadle na Vinohradech. Tam si už zahrál v inscenaci Tomáš Beckett, teď ho můžeme vidět ve hře Jistě, pane ministře a s kolegy právě zkouší Richarda II. Již během studia na Konzervatoři si zahrál na scéně Národního divadla ve Smrti Hippodamie a v divadle Kolowrat ve hře Ruce Venušiny. Hostoval také v Černém divadle Jiřího Srnce v představení Petr Pan.
Před kamerou stál poprvé v České televizi v inscenaci Adam a Eva 2001. "Režisér Patrik Hartl a další členové štábu tenkrát byli čerství absolventi a pro všechny to bylo něco nového. Pro mě také, ale ještě jsem si to nedokázal patřičně užít. Dnes, když stojím před kamerou, trému nemám, ale pociťuji něco, co bych nejspíš nazval respekt. Snažím se věci dělat dobře, a tak když mám roli v novém filmu, kde je nový štáb, o němž nevím, jak pracuje, jsem lehce nervózní. To ale obvykle brzy přejde."
Na obrazovce se objevil v inscenacích - O víle Arnoštce (r. D. Klein), Vůně vanilky (r. J. Strach), Dědictví slečny Inocencie, Slečna Julie (r. J. Krejčík), v seriálu Dobrá čtvrť a můžeme ho vidět i v seriálu Poslední sezóna a Ordinace v růžové zahradě.
Karin
Lucie Vondráčková
Herečka a zpěvačka Lucie Vondráčková se narodila 8.3.1980 v Praze. Absolvovala Státní konzervatoř Praha, obor hud.dramatický. Dále vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor :kulturologie, PhDr.(2006)
Lucie Vondráčková účinkovala v muzikálech: Starci na chmelu, ( 2001,Millenium ,role Hanky), Excalibur (2003,divadlo Ta Fantastika,role:Morgana),Tajemství (2005, divadlo Kalich, role doktorka Eliška)
Na divadelních prknech sehrála následující role. Rokoko.:Shakespearova Julie (r.Z.Potužil), Aňa ve Višňovém sadu, Johanka s Arcu ve Skřivánkovi, Mary Warrenová v Čarodějkách ze Salemu, Alice ve hře Patricka Marbera Na dotek; Divadlo Kašpar:Anna v Richardovi III.(r.J.Špalek,2000); Divadlo Husa na provázku (Brno) K.I.Věrchovcevová v Bratrech Karamazových (r.V.Morávek,2006), Desdemona v Othellovi na pražském Hradě (r.P.Kracik-2006).
Věnuje se dabingu a točí filmy: Šmankote babičko čaruj, Královský slib, Kožené slunce, Post Coitum, Snowboarďáci, Bathory, Kvaska; zahr. filmy :The Wrong Mr.Johnson(r.Karl Haber,2006) Joan of Arc (2004, r.Pamela Wagner, Hallmark,USA), Laughing Water (2004, r. John Irvin, It, VB, N), Last Holiday (2005, r. Wayne Wang,USA); TV pohádky: Malvína,O víle Arnoštce, Modrý Mauritius,Křesadlo, Nepovedený kouzelník, Poslední kouzlo
Vydala již 9 alb. Marmeláda(1993),Rok 2060(1994), Atlantida (1995), CD ROM LV a její cesty (1996),Malá mořská víla (1996),The Best of English Version(1998),Manon (2000), Mayday(2003), Boomerang (2005), 2 videokazety(1995, 1998) a DVD Kliperang (2006). RV: 8 zlatých a 5 platinových desek, cena za ženský herecký výkon ve filmu Snowboarďáci (r.K.Janák) na Mezinárodním filmovém festivalu Multimedia Audiovisual pro děti a mládež ve Varšavě (2005);
Hobby: kino, divadlo, zvířata, jazyky, cestování, tanec.
Franta
Daniel Landa
Daniel Landa se narodil 4.11.1968 v Praze. V roce 1990 se oženil s Mirjam Müller, která je původem z Německa. Spolu vychovávají dcery Anastázii (1998) a dvojčata Roxanu a Rozálii (2003). V roce 1988 absolvoval na pražské konzervatoři obor hudebně-dramatický, avšak herectví se věnoval pouze příležitostně. Jako herec účinkoval v českých filmech - Proč, Černí baroni,... a v německém seriálu "Alles ausser Mord" pro televizní stanici PRO7.
Nejpodstatnější částí Landovy tvorby je hudba. Kromě toho, že je Daniel Landa známým zpěvákem, sám hudbu skládá, píše libreta a texty. Již v roce 1987 spolu s Davidem Matáskem zakládá kapelu Orlík. V roce 1992 se vydal na sólovou dráhu deskou Valčík (1992) a pokračující rozsáhlou diskografií (1994) - Chcíply dobrý víly, (1997) - Pozdrav z fronty, (1998) - Smrtihlav, (1999) - Konec, (2000) - Best of LANDA, (2002) - 9mm argumentů, (2003) - Vltava Tour. Dohromady obdržel třináct zlatých a šest platinových desek, v roce 2000 byl vyhlášen firmou EMI "nejúspěšnějším českým autorem za posledních deset let". V říjnu 2004 vyšlo u vydavatelství Sony Music jeho poslední autorské album Neofolk, které vyhlásila IFPI za nejprodávanější desku roku. Na konci roku 2004 se na trhu objevil také záznam benefičního koncertu pod názvem Večer s písní Karla Kryla pro český národ. Landova interpretace Krylovy písně Morituri Te Salutant byla zvolena hitem roku 2004. Minulý rok vydal záznam koncertů Bouře 2005 na CD a DVD. Daniel Landa se stal již dvakrát stříbrným slavíkem v hlasování o nejoblíbenějšího zpěváka.
V roce 1996 napsal společně s manželkou Mirjam Müller-Landa scénář a hudbu k dirty muzikálu Krysař, který se hrál také v Rakousku a na Slovensku. V roce 2002 se Krysař vrátil v obnovené premiéře označován jako "kultovní", ale již bez Dana Landy v roli Krysaře. Muzikál byl znovu nastudován a divadlo Kalich jej uvedlo ve 100 exkluzivních představeních. Dalším autorským počinem pro muzikálová prkna je muzikálové drama Tajemství, které Daniel Landa premiéroval v březnu 2005 v divadle Kalich.
Daniel píše kromě písní také scénáře k filmům. Realizován byl scénář "Zvláštní schopnosti". Landa se dále věnuje tvorbě scénické hudby k filmům (např. Udělení milosti se zamítá (2002) a Gambit (2001), za které obdržel cenu "Zlaté ovladače" v kategorii "televizní film - hudba", divadelním představením a televizním inscenacím ("Ex offo").
Daniel Landa se ovšem nevěnuje pouze hudbě. Od roku 1996 úspěšně jezdil autokros, a to na profesionální úrovni - 6.místo v Evropě. V roce 1998 skončil šestý na ME v autokrosu a v roce 1999 byl vyhlášen mezi trucky nováčkem sezóny, v roce 2000 byl pátý v ME v truck racingu. V roce 2001 Dan opouští dráhu pilota trucků a usedá do vozu v soutěži rallye. V současné době jezdí rallye v kategorii N4.
V roce 2003 přepracoval Mozartovo Requiem do nové podoby "Rockquiem" (premiéra byla 3.8. 2003 v Obecním domě v Praze). Část výtěžku z tohoto projektu byla věnována Nadaci Malina, která byla založena v roce 2003 Danielem Landou a Romanem Krestou za účelem prevence v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Jejím cílem je předcházet krizovým situacím na našich silnicí. Pod hlavičkou nadace Malina vzniklo již pět filmů (Bourá jen blb - pro všechny řidiče, Auto je zbraň - pro absolventy autoškol, a filmy pro děti Bezpečná cesta, Červený blesk a Soutěž), na kterých Daniel Landa přímo spolupracoval.
V listopadu minulého roku absolvoval úspěšné turné Bouře 2005, záznam koncertu byl vydán na CD a DVD.
Zatím posledním Landovým projektem je film Kvaska, na kterém se podílel jako producent, herec a autor hudby a textu písní. Celovečerní film Kvaska bude mít premiéru 22.2.2007.
ORLÍK
Miloš Frýba for president (OI!) 1990
Demise 1991
SÓLOVÁ TVORBA
Valčík 1993
Chcíply dobrý víly 1995
Pozdrav z fronty 1997
Smrtihlav 1998
Konec 1999
Best of: Landa 2000
9mm argumentů 2002
Vltava tour 2003
Neofolk 2004
Bouře 2005
HOSTOVÁNÍ
Švédská trojka (Tři sestry) píseň Večerníček 1993
Dracula (muzikál) několik písní z role Drákuly 1995
Citová investice (Hapka a Horáček) písně Citová investice, Králíček azurit 1997
Médium (Kurtizány z 25. avenue) píseň Alzheimer č. 505 2002
Strážce Plamene (Hapka a Horáček) písně Díkuvzdání, Otevřete okno, aby duše mohla ven 2006
MUZIKÁL/HUDEBNĚ SCÉNICKÉ SHOW
Krysař I účinkující z muzikálu 1996
Krysař II účinkující z muzikálu 1996
Krysař - Kult se vrací nově nazpíváno 2002
Rockquiem 2003
Tajemství 2005
FILMOGRAFIE
Případ Kolman 1986
Copak je to za vojáka (desátníka) 1987
Proč? (jako Pavel) 1987
Kainovo znamení (jako Albín) 1989
Jen o rodinných záležitostech (jako dozorce) 1990
Tichá bolest (jako Vrábel) 1990
Černí Baroni (jako svobodník Halík) 1992
Alles Außer Mord: Tödlicher Irrtum (TV) 1996
Temná komora
Třetí patro a několika dalších
Kvaska 2006
VIDEOKLIPY
Jó ulice
Holka magor
Přízraky
Na obzoru ani mrak ani loď
Motýlek
Třista z místa
Ztracení hoši
Quantum tarantulí
Včera mě někdo...
Vltava
Pozdrav z fronty
Tajemství
1938
Morituri te salutant
Smrtihlav
Protestsong
Karavana mraků
Volám

Od Annie

8. března 2008 v 19:05 |  Moje ocenění
Děkuju mooc :*

Pár foteček :*

16. února 2008 v 18:21 |  HC Moeller Pardubice
» další foto:
Malinka bitka Angela Nikolova (pardubice) a Zdeňka Blatného (Bílí tygří Liberec)...no musíte uznat že ho pěkně svlíknul z dresu :D
» další foto:
NJN Lašák zase zachytal...
» další foto:
Hoši se radujou z gólu...
» další foto:
že se nestyděj takhle faulovat!
» další foto:
taková šance to byla...
» další foto:
Janko zase podržel...
» další foto:
Namířit a pal...

HC Moeller Pardubice

16. února 2008 v 18:05 |  HC Moeller Pardubice

HC Moeller Pardubice-Znak

HC Moeller Pardubice
Hokej se v Pardubicích objevil již v samých počátcích dvacátého století, svědkem hokejových začátku bylo Matiční jezero. Stejně jako v jiných zemích starého kontinentu byl považován za sport poněkud nezvyklý, tělu neprospívající a tudíž společensky nepřijatelný. Přes tyto obtíže nadšenci, kteří tento sport sami provozovali a také samozřejmě organizovali, ve městě perníku zůstali. Hrál se ovšem tzv. bandy hokej, který z fotbalu převzal jedenáct hráčů, branky, místo puku míč a dokonce i rozměry hřiště. První zápas v tzv. "kanadském hokeji" se hrál v roce 1913 právě na Matičním jezeře s Českou sportovní společností Praha. V dresech Pardubic nastoupili pánové Weiss, Potůček, Reiberg, Přibík, Komeštník a Kubeška.
Organizovaný hokej byl v Pardubicích založen Vilémem Weissem v roce 1923, kdy vznikl hokejový klub LTC Pardubice. Pravidelné soutěže se začaly hrát až v sezoně 1930/1931. Intenzita rozvoje byla samozřejmě ovlivňována jak pohybem ve společnosti (světová válka), tak samozřejmě klimatickými podmínkami. Právě počasí zapříčinilo, že některé předválečné ročníky zůstaly nedohrány.
Po skončení 2. světové války byla v Pardubicích instalována ledová plocha a před Vánoci 1947 byl otevřen nový zimní stadion s umělou ledovou plochou. V období příprav na sezonu 1949/1950 došlo ke sloučení LTC Pardubice a Rapidem Pardubice. Mužstvo tak bylo posíleno o řadu nových velmi dobrých hráčů a do nové sezony vstoupila nová jednota - Sokol Pardubice I. Pardubičtí ve své divizi dokázali zvítězit, ale v cestě do vytoužené první ligy se museli prokousat dlouhým tříkolovým kvalifikačním turnajem. Trnitou cestu ale zvládly Pardubice nejlépe, a tak do sezony 1950/1951 vstoupil do XVI. ročníku nováček z Pardubic s novým jménem Slavie Pardubice. Od té doby pardubický klub nikdy nesestoupil z nejvyšší hokejové soutěže.
Slavie v názvu Pardubic ale nevydržela dlouho. V závěru sezony 1952/1953 se klub přejmenoval na Dynamo Pardubice. V 50. letech v Pardubicích nastartovali svoji kariéru budoucí reprezentační borci jako útočník Bronislav Danda a brankář Vladimír Nadrchal, oba se však národního dresu dočkali až po přestupu do Brna.
První významný úspěch přišel v roce 1960. Dynamo skončilo poprvé na medailové pozici. Bronzová příčka udělala příznivcům pardubického hokeje velkou radost. Dalším důvodem byl dostavěný a zastřešený zimní stadion v témže roce.
Tento významný fakt pomohl dalšímu rozvoji pardubického hokeje. V Pardubicích byl postupně vybudován silný a divácky velmi populární tým, používající ve svém znaku půlkoně. Do další sezony 1960/1961 vstoupil klub s novým názvem - Tesla Pardubice. Tesla vydržela v titulku až do července roku 1991.
V šedesátých letech se mužstvo pohybovalo kolem poloviny tabulky bez výraznějších starostí o záchranu. Do reprezentačního dresu se na mistrovstvích světa a zimních olympijských hrách v první polovině 60. let oblékal útočník Jiří Dolana a během celého desetiletí se v něm objevoval Stanislav Prýl. V roce 1965 se Zdeněk Špaček stal nejlepším střelcem ligy se 33 góly. Konec tohoto desetiletí již patřil nastupujícímu mládí. Předznamenali to starší dorostenci, kteří se stali přeborníky v roce 1967. Do juniorského a posléze i seniorského týmu záhy pronikla útočná trojice Bohuslav Šťastný, Jiří Novák a Vladimír Martinec. Křídla tohoto útoku se stala na domácím šampionátu v Praze v roce 1972 mistry světa.
Pardubický tým čekal na svou velkou chvíli do roku 1973, kdy nejprve s pětibodovým náskokem vyhrál základní část, potom následné play off a tím tedy získal i první titul mistra ligy. Vladimír Martinec byl nejlepším nahrávačem ligy se třiadvaceti asistencemi a získal svou první Zlatou hokejku.
Začátek sezony 1975/1976 byl ve znamení finálového dvojutkání mezi Teslou Pardubice a slavným CSKA Moskva. 22. srpna 1975 viděl zcela vyprodaný zimní stadion v Pardubicích heroický výkon Tesly, která dokázala armádní tým porazit v poměru 3:2. Moskevskou odvetu ale ovládl domácí tým, který zvítězil 6:1. Na domácí scéně se tým držel mezi nejlepšími po titulu ještě tři sezony, které ozdobil dvěma stříbrnými a jedním bronzovým místem. Brankář Jiří Crha v té době byl na několika vrcholných turnajích v pozici druhého gólmana, ale narozdíl od kolegů v útoku se žádné zlaté medaile nedočkal a nakonec i emigroval, aby si jako první Čech zachytal v NHL.
V dalších letech se více dařilo individualitám než týmujako celku. Přišly další tituly mistra světa pro útočné trio Vladimír Martinec - Jiří Novák - Bohuslav Šťastný. Vladimír Martinec se k tomu v roce 1976 stal díky osmadvaceti asistencím opět nejlepším nahrávačem ligy a v anketě Zlatá hokejka zvítězil od poloviny 70. let ještě třikrát. V roce 1979 si Vladimír Martinec se 42 brankami dokonce vystřílel pozici ligového krále střelců, ale to již tým jako celek na jistou dobu vyklidil čelné pozice v tabulce. Příslibem se opět stalo mládí, když se starší dorostenci stali přeborníky v letech 1978 a pak třikrát v období 1981-1983.
Od roku 1982 začal i opětovný vzestup seniorského mužstva. Do týmu byli postupně zapracováni již tehdy zářící brankářská hvězda brankář Dominik Hašek, obránce František Musil, útočníci Otakar Janecký a Jiří Šejba. Musil se Šejbou získali v Praze v roce 1985 titul mistrů světa, ale v dané sezoně oblékali na vojně dres Dukly Jihlava. Poté František Musil emigroval do NHL, ale Jiří Šejba, který závěrečný duel mistrovství světa rozhodl slavným hattrickem, se vrátil do Pardubic právě včas, aby s ostatními mohl v letech 1987 a 1989 oslavit titul mistra ligy.
V obou mistrovských sezonách byl Zlatou hokejkou oceněn příspěvek brankáře Dominika Haška, který si třetí vítězství v anketě v pardubickém dresu schoval ještě na rok 1990. V celkově třetí mistrovské pardubické sezoně se nejlepším nahrávačem ligy stal Otakar Janecký se 41 přihrávkami a ocenění nejlepšího trenéra připadlo Vladimíru Martincovi. Na druhém z titulů z 80. let se podílel už i další objev útočník Ladislav Lubina, který se v roce 1991 stal se 41 góly i nejlepším střelcem ligové soutěže.
Po politických změnách v závěru 80. let došlo před začátkem sezony 1991/1992 ke změně názvu klubu na HC Pardubice.
Do prvního ročníku samostatné české soutěže (1993/1994) vstupoval tým poměrně stabilizovaný. Mnozí hráči z něj již nasbírali potřebné zkušenosti a mohli doplnit dřívější opory. Platilo to především o brankáři Radovanu Bieglovi, jenž byl posléze vyhlášen nejlepším brankářem ligy a útočníkovi Richardu Královi, který se stal se třiatřiceti góly nejlepším střelcem soutěže. Výbornými výkony se prezentoval i tehdy osmnáctiletý mladíček Milan Hejduk, jenž byl po zásluze vyhlášen nejlepším nováčkem. Druhé místo pro Pardubice (prohra ve finále s Olomoucí) získal trenér Marek Sýkora, který byl posléze vyhlášen nejlepším mužem ligy na lavičce v sezoně a který nebyl v městě perníku doma, což bylo v místních podmínkách něco zcela nezvyklého.
Po druhém místě přišel ovšem na dva roky opět půst, který vyvrcholil nutností obhajovat v roce 1996 extraligovou příslušnost v baráži. Z Pardubic totiž postupně odešli Král, Biegl a další hráči, které nahrazovali junioři a mezi nimi především střelec Petr Sýkora. Hejduk se v roce 1998 stal olympijským vítězem, čímž si otevřel dveře do NHL.
Pardubice od krizové sezony 1995/1996 do roku 2006 v play off nechyběly, mužstvo poté převzal mladý kouč Miloš Říha a nasměroval jej výše. Hned v dalším ročníku skončil východočeský celek na 4. místě, když ve čtvrtfinále vyprovodil Třinec v domácím prostředí dvěma šestigólovými příděly.
Několik let se tak do Pardubic stěhovala pouze individuální ocenění pro hráče i trenéry. Týmový úspěch ale nepřicházel. Například Petr Sýkora si šestadvaceti přesnými zásahy vystřílel v roce 2001 titul ligového krále střelců.
Rok 2001 byl významným i kvůli rozsáhlé přestavbě stadionu, který se přejmenoval na Duhovou arénu, která se od té doby zařadila mezi nejkrásnější hokejové stánky v České republice. V dalších dvou sezonách slavila úspěch pardubická juniorka, která dokázala získat dva mistrovské tituly. Pardubickému A týmu se ale nedařilo dostat se před první kolo play off.
Pardubická jízda byla úspěšná až v sezoně 2002/2003, kdy dokázala ve čtvrtfinále zlomit odpor Znojemských Orlů, v semifinále si poradila s Oceláři z Třince a po devíti letech si Pardubice zahrály finále. To nabídlo nesmírně dramatický souboj s pražskou Slavií, která dokázala v sedmém zápase vyhrát na ledě Pardubic 1:0 a získat svůj první extraligový titul.
Čtvrtého titulu se Pardubice tedy dočkaly až v roce 2005 pod vedením kapitána Jiřího Dopity a po příchodu reprezentačního slovenského gólmana Jána Lašáka. Díky zrušenému ročníku NHL se v pardubickém dresu navíc sešlo útočné trio Jan Bulis, Michal Mikeska (21 gólů + 34 asistencí) a Milan Hejduk, které ohromilo tím, že obsadilo první tři příčky v tabulce kanadského bodování. Titulem nejlepší hráč play off byl oceněn další navrátilec Aleš Hemský. Fantastická sezona nabídla několik úžasných hokejových zážitků od zápasů v Sazka Areně, přes čtvrtfinále s Kladnem, semifinále s Libercem a finálovou jízdu proti zlínskému Hamé, které nedokázalo Pardubice ani jednou porazit. Po šestnácti letech se tak hokejový titul vrátil do města perníku.
Prvenství a medailová umístění žáků a elévů, juniorů a dorostu tvoří dlouhý výčet úspěchů mládežnické základny pardubického klubu, patřící již dlouhou řadu let mezi nejlepší v republice.
Po dobu existence se v dresu Pardubic objevilo mnoho slavných jmen, která jsou nyní uvedena v síni slávy hokeje v Pardubicích. Jmenujme alespoň některá z těch nejznámějších: Danihelka, Kuna, Rejda, Kobranov, Danda, Vohralík, Paleček, Martinec, Novák, Štastný, Veith, Janecký, Šejba, F. Musil, M. Sýkora, Lubina, Hejduk, Hašek.

Týmové úspěchy

Vítěz nejvyšší domácí soutěže1972/1973, 1986/1987, 1988/1989 a 2004/2005
Pohár mistrů evropských zemí2. místo (1974/1975)

Vývoj názvu týmu

1923LTC Pardubice
1949Sokol Pardubice (sloučení LTC a Rapidu)
1950Slavia Pardubice
1953Dynamo Pardubice
1960Tesla Pardubice
1991HC (Hockey club) Pardubice
1995HC Pojišťovna IB (Investiční banka) Pardubice
1997HC IPB (Investiční a poštovní banka) Pojišťovna Pardubice
2002HC ČSOB (Československá obchodní banka) Pojišťovna Pardubice
2003HC Moeller Pardubice

Obecně o hokeji

16. února 2008 v 17:53 |  HC Moeller Pardubice
Hokej je jakýkoliv ze sportů, ve kterém dva týmy soupeří mezi sebou a snaží se dostat puk nebo tvrdý míček do soupeřovy branky za pomoci hokejek.
Hlavní formy hokeje jsou:
Velice podobný hokeji je také florbal, který se hraje v hale s plastovými hokejkami a lehkým děravým míčkem.
Zcela zvláštní je pak tzv. podvodní hokej.
Od hokeje se také odvozují některé stolní hry, např. stiga hokej nebo šprtec

Kam dál